Pod vlastní podobiznou.

Když lotra nechytli, jenž odsouzen,

to aspoň přibili na šibenici

ten obraz jeho s drsným šklebem v líci.

In efigie tak byl popraven.

V tom oceanu lidských běd a změn,

kde Furie svou hadí třese kšticí,

kde duši zoufalé a zoufající

jen hrdé odříkání padne v plen,

můj obraz nepoví, co žalných stesků

jsem procítil, co vzdorných, směšných snah,

být lepším těch, již v zmar a smrt mne hnali;

co na mém čele spočinulo blesků,

co vrásek, slzí zrylo každý tah,

než tomu zvyk’ jsem: Věřit, jak jsem malý.