POD ZELENOU STRÁNÍ.

Pod zelenou strání domek nízký, malý,

do kraje se dívá, okno listovím.

Kolem nevšímavě v širý svět jdou žaly,

jitro v okno ťuká prstem růžovým.

Pod okny bez kvete, na větvici stromu

popěvkem se krátkým z jara ozve pták –

Domek nízký, malý – pokoj domu tomu,

k oknům jeho rád se navrací můj zrak.

Vlaštovek je slyšet švehol za večera,

opojně květ voní na záhoně z šera,

pokojně kol oken míjí času tok.

Nad údolím tmí se zelenavé stráně. –

Jak by kývaly mně vlídné, ženské dlaně,

dům ten tichý zvábí vždy můj bludný krok.