Podmořské pralesy se ani nezachvěly.

Podmořské pralesy se ani nezachvěly,

po cestách neschůdných jen táhlý bloudil Vzdech,

z měst zatopených zvony slabě vodou zněly:

vše ve tmách zíralo na Zaslíbený Břeh.

Lilie klekaly v své nesprzněné běli,

půlnoční modlitbu v svých rozmočených rtech,

a černí delfíni, již na návrších bděli,

při ohních zmírali v svých němých bolestech.

Až teprv pozdě k ránu, nad břehy když Vyšel

za zpěvu zástupů, za slávy korouhví,

stříbrné pralesy jsem ze sna klekat slyšel

v dalekých vodách moře, v mysech Tajemství...

A v sadech korálů, jež slabě zrůžověly,

se černé stíny nedočkavě tísnily a chvěly...