Podobenství.

By Eliška Krásnohorská

Ten vítr, který vane v širém poli

jak jednohlasná žádosť přírody,

jest hlasu lidstva mocné pozvednutí,

kdy davy cítí se být národy.

Leč ten, jenž syčí jedovatým dechem

ve města zdech tisícem prosmyků,

jak ještěrka se dera skulinami:

toť šepot všetečných zlých jazyků.