Podobizna.

By Jan Daniel Korvín

Klid večera se snáší nad vlnami,

v nich lodička je k schodům připjata

a na lodičce zpěvná ptáčata

si sedla ke snu ve večerní plamy.

Zde stará římsa, nad ní pod lipami

se vznáší prázdná váza šišatá

a vedle v květů vonná tenata

ty, sestro, s mužem usedli jste sami.

Tak na obraze mrtvém k sobě zříte,

v té malířově skryti stafáži,

jak záře v šeru o sobě jen sníte

a sny ty láska v líci odráží –

v té podobizně vidím pocit svatý

a kolem vše, co lásky té jsou šaty.