Podřimlo i moje srdce

By Jan Neruda

Ve polední palné záři

leží háj tichounký, tichý.

List se skrývá v stínu listu,

strom se skrývá v stínu stromu,

list i strom tichounce dřímá.

Ba i ptáček ustal v pění –

ticho – ticho – a v tom tichu

jako dětské ve kolébce,

nad níž závoj zlatý rozstřen,

podřimlo i moje srdce.