PODZIM V PARKU.
By Adolf Brabec
Je všecko hra a přelud stálý,
pojď, půjdem, dítě, v starý sad,
po cestách, kde jsme milovali,
se rozložil dnes listopad.
Kde dlela láska a květ štěstí,
v těch místech duše okřívá,
když zrak se kolem zadívá.
Má drahá, pojď, kol podzim voní,
což na tom, že je listopad,
ve větru list se s listem honí,
v té době s tebou chodím rád!