PODZIM V PARKU.

By Adolf Brabec

Je všecko hra a přelud stálý,

pojď, půjdem, dítě, v starý sad,

po cestách, kde jsme milovali,

se rozložil dnes listopad.

Kde dlela láska a květ štěstí,

v těch místech duše okřívá,

když zrak se kolem zadívá.

Má drahá, pojď, kol podzim voní,

což na tom, že je listopad,

ve větru list se s listem honí,

v té době s tebou chodím rád!