PODZIM.

V haluzích lesních slyšíš rej?

Bor vedle jedliny šumí,

a větřík s mračnou plachetkou

pospíchá přes holé chlumy.

Naslouchá laňka, kdo to jde

po krásných srpnových plesích,

když zhaslo slunce najednou

v ustydlých, zchmuřených lesích.

Pln letních žárů ztajených

jen hrozen na révě kyne,

a z role drobných ohníčků

kouř se níž v dolinu line.

Oblakem bledá hrstka hvězd

zamžiká v smrákání dlouhá,

aby nám v srdcích mohla zkvést

po jarních fialkách touha.