Podzim.

„Kam zmizí úsměvy, až zšednou nebesa?

Když slunce zapláče, kde tančí polibky?

A za svítání těch, kdy léto umírá

zda rosa bude smát se v květů kalichách?“

„Oh, bude dlouhý stesk se chvěti nad mořem

a v lesích přestanou nám jásat kukačky.“

„Tu půjdeme, my všichni, kterým zpívá v srdcích podzim

do parků plakat.

A budeme tesknit nad plesáním léta, které jen zářilo, zářilo

a toužit po opuštěných místech

u smutných rybníků,

kde by nás nenavštívily víly,

ale sladké, hluboké a truchlé duše,

jimž bychom mohli se vyzpovídati.“