PODZIMNÍ MOTIVY. (II.)

Jak tichý déšť mi v duši chladné dny kanou.

Den dne je tišší, plašší, osamělejší.

Jen víra, že příští zazpívá píseň dosud nepoznanou,

jaks dětsky a nesměle duši konejší.

Píseň, píseň novou, čistou, jako deště příval,

prostou, jak dětských retů prvé záchvěvy nesmělé,

jak ve dnech ji mládí pták pohádkový zpíval,

či princezna bílá s hvězdou na čele.

Píseň, píseň novou, sladkou jako touha,

tok tonů, jak když řeka z břehů povstane,

že duše, vydechnouc poprve volně a zdlouha,

buď zemře sladkostí, anebo novým životem zaplane!