Podzimní nálada.

Mám podzim rád, když žloutnou zlehka listy,

a zlaté květy hledí do oken,

kol rybníky jak vzácné ametysty,

mou duši uspávají v sladký sen.

Vše přítulně se dívá – západ hasne,

a tisíc světel v dáli plápolá!

Mám podzim rád, jsou časy krásné,

hor věnec hoří zlatem dokola.

Již přešlo vše, zač srdce krvácelo,

v mé duši jest dnes mír a klid,

já čekal štěstí, to se nevracelo

a vším jsem za vděk musil vzít.

Mám podzim rád, vždyť jeho harmonie

je klidem mým a štěstím dnes,

a v člověku to štěstí žije,

když znaven vším – mír v duši vnes.

Mám podzim rád a vzpomínám si,

že s jarem mladé štěstí přiletí;

jen odlétlo chvilku kamsi,

a polibek dá svému dítěti...!