Podzimní nápěv.

Vichřice sténá, vichřice želí,

vichřice hučí, blankyt je stmělý...

Srdce mé burácí,

oko se svírá,

duše má bolestí

ve víru zmírá.

Ňádrem to zachvívá,

duší děs kříží, –

život můj vichřice

s bouří jen tíží.

Vichřice sténá, vichřice želí,

vichřice hučí, blankyt je stmělý...

V bouři a vichřici

život můj zkvetl,

blesk se mi kol čela

laurem vždy pletl.

Z bouře a vichřice

cíle mé pučí,

a moje nápěvy

s vichorem hučí.

Vichřice sténá, vichřice želí,

vichřice hučí, blankyt je stmělý...

V bouři a vichřici

sny mé mi kvetou,

zda-li je vichřice

také v hrob smetou?

Či zda as po víru

mír najde sladký?

Či v bouři skončí-li

život můj vrátký?

Vichřice sténá, vichřice želí,

vichřice hučí, blankyt je stmělý...