PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (XI.)

By Antonín Sova

Chvíli jsem tu ještě zbyl,

šípky už zrudly, jeřáb zrál.

Milá má! S bohem! Odjíždím.

A já se loučit bál a bál.

S bohem vy procházky pod zámkem,

zima již čiší z pustých lad.

Navždy už usnul sousedův hoch,

s nímž jsem si denně chodíval hrát!

Ořechy s duněním vichr rve

z rozpuklých slupek žlutavé,

v sklenníky vichřice zadouvá,

západy kanou krvavé.

Už jen dnes, zítra, pozítří,

a pak... pak navždy ztratím i vás.

Těžce si srdce posteskne,

puklý jak zvon se zadrhne hlas.