PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (XI.)
By Antonín Sova
Chvíli jsem tu ještě zbyl,
šípky už zrudly, jeřáb zrál.
Milá má! S bohem! Odjíždím.
A já se loučit bál a bál.
S bohem vy procházky pod zámkem,
zima již čiší z pustých lad.
Navždy už usnul sousedův hoch,
s nímž jsem si denně chodíval hrát!
Ořechy s duněním vichr rve
z rozpuklých slupek žlutavé,
v sklenníky vichřice zadouvá,
západy kanou krvavé.
Už jen dnes, zítra, pozítří,
a pak... pak navždy ztratím i vás.
Těžce si srdce posteskne,
puklý jak zvon se zadrhne hlas.