Podzimní neděle.

Podzimní neděle. Zamlklý večer.

Tísnivý zármutek jako zrak chudobné vdovy

v okno mi hledí!

A u nás doma!

U starých zelených kamen maminka sedí...

Od černých lesů, kde ve skalních doupatech

bdí šedé, schoulené sovy,

valí se s vichřicí potopy sněhu.

Ó cítím tu vřelou mateřskou něhu!

Ten podzimní večer když drsně tak přichvátá,

když Meluziny pláč slyšeti z komína,

maminka vzpomíná, vzpomíná,

kam se as ukryla

ta její do světa, do mrazu, v závěje

vyhnaná ptáčata!