PODZIMNÍ OBRÁZEK.

Když vrchem dubu vítr vane

a sežloutlou tu trávu čeří,

na šípku zlíbá růže plané,

na lesním usne kdesi keři,

tu kane slza jak list z keře,

a smutek ve srdce se béře;

smutné umírání kolem,

šero, den se náhle krátí,

pár lidí se mihne polem,

tam oheň, i ten se tratí..