Podzimní píseň.

Ó rcete, dumy jara,

kam děly jste se nyní?

Teď podzim zemi stíní,

kraj celý – pustý hrob.

Svět sestár’, smích se ztrácí,

a divé větry rojí

se krajem, duši moji

červ hlodá plný zlob.

Ten havran, který vesny

se štítil, zmizel v lese,

teď zvolna v kraj se nese,

a křičí drze v pláň.

On zdá se mi, že náhle

se nad mou hlavu stočí,

že vypije mi oči

a rozklove mou skráň.