PODZIMNÍ ŠERO.

Již šero mdlé,

mdlé, zamlklé

na město se snáší,

na město se snáší

v mhách rozplizlé.

A vítr lká

tak z daleka

jak pohřbené touhy,

jak pohřbené touhy

člověka.

Park opuštěn

mi do oken

svit žlutavý hází,

svít žlutavý hází

jak zašlý sen.

U okna sním

nad žitím svým:

dech zimy mnou vane,

dech zimy mnou vane

jak parkem tím...