PODZIMNÍ VEČER NA LABI.

Hvězdičky první se zaleskly tmou. –

Pěšinou po břehu za olšinou

milenci v němém objetí jdou.

Je večer tichý a prochladlý.

Hvězdy se na vlnách zrcadlí.

Do tůně pod břehem zapadlý

vrbový černá se kmen.

Vodník tam sedí a směje se tiše

ve stínu v kořání přikrčen,

do skřehlých dlaní si dýše.

Proudem cos přeplulo uprostřed pěn.

Mrtvá to byla,

dívka, co včera se utopila.

Slzičky s očí jí vlna smyla.