PODZIMNÍ VEČER.

Přicházím k tobě v tichý večer bílý.

Jde sice podzim krajinou,

však v zemi dýše tolik plodné síly,

že ještě květy nezhynou.

V té zemi plamen nikdy neuhasne,

krev v jejich žilách kolotá.

Přišel jsem k tobě zvěstovat ti jasné

evangelium života.

Pozvedni svoji nakloněnou hlavu –

jen silná touha zvítězí.

A starých zvyků, cností, věr a mravů

roztrhni těžké řetězy.

Ohníčky malé nechť se v jeden slejí,

jenž dálkám bílé světlo dá.

Zašlápni mdlou a smutnou beznaději,

která ti duši rozhlodá.

Tvůj bratr, muž, ti ruku k cestě dává

přes kamení a močály.

A tvoje krásná zlatovlasá hlava

zazáří teple do dáli.

Je město mrtvo. Lidé klidně dřímou.

Hlas nezní do noci.

Vstaň, drahá. Půjdem spolu hladem, zimou,

osvobození otroci.