POESIE A KRITIKA.

Je poesie dívkou smavou

a starou pannou kritika.

Že zpívá krásně? – kroutí hlavou –

Vždyť hlas ten uši proniká!

Ten úbor vizte, chůzi hravou,

toť koketa je veliká,

jen povrch, dámy, s falší pravou,

jenž zmate leda mladíka!

Leč doma – jaká proměna! –

ji schvátí potom migrena,

a z prsou vpadlých zastená.

A chtěla vše by za to dát,

jen jednou tak, jen jedenkrát

se nést a líbit, pět a smát!