Pohádka o rusalce. (III.)

Našel jsem ji opět záhy,

setkaly se naše oči,

jako když dvě jasné hvězdky

za večera v blankyt skočí.

Našel jsem ji pode hrádkem,

setkaly se ruce dvoje,

a sám bůh ví, jaké v srdcích

vzbudily se nepokoje!

Našel jsem ji při měsíčku,

setkaly se rety v tužbě,

a mně bylo, jak bych sloužil

nejčistější bohoslužbě.