Pohádka o rusalce. (IV.)

Ó to žití, bědné žití!

plno žalu, plno trudu:

nemysli si, rusalko má,

že bez tebe šťasten budu!

Ó ti lidé, klamní lidé!

nespojí a juž nás dělí:

nemysli si, rusalko má,

že bychom se uviděli!

Ó ta srdce, teskná srdce!

plna lásky, plna snění!

poznáš, poznáš, rusalko má,

jak je těžké zapomnění!