Pohádka.

Větřík tak tajemně

větvemi šelestí,

jakoby dívčina kráčela

ku břehu s bolestí.

Vlnky tak tajemně

u břehu šplíchají,

jakoby k rybáři do loďky

vstoupala potají.

Větříkem, vlnkami

smutné zní dvojzpěvy:

přistála pramička ku břehu –

bez hocha, bez děvy.