POHASLÉ ŠTĚSTÍ

A mnoho změnilo se bouřlivými lety.

Mé vlídné obory, v nichž mládí sladce snilo,

mé slunné paseky, kde vždy se smály květy,

a mnohé jiným je, než v blahém čase bylo.

Již ptactvo umlklo, jež jarou touhou pělo,

již slunce nesálá, jež s láskou hřáti chtělo,

již mnohé uvadlo, co plody vonět mělo,

a srdce soucitné mi steskem zkamenělo.