Pohled do kraje.

Krásné jsou ty hlavy chlumů,

boky, stěny skalnaté;

krásné odění to šumů

listnaté i jehlaté.

Krásná měna hor a dolin,

hájů, luhů, palouků;

krásné obruby ty polin

i ta stříbra potoků.

Z nížin lesklé vyskakují

věže kostelů a měst,

polnatých ploch ozdobují

řady stromů vedle cest.

Malebné jsou bílé dvory,

a jich střechy červené;

v dálí modré, šedé hory,

vůkol pole zelené.

Barvy ty jsou milokrásné!

za rovinou hor věnec,

pod klenbou oblohy jasné,

květovaný koberec.

Krásná tys, kolébko moje,

země Čechům slíbená!

I mne zůveš dítě svoje,

matko má ušlechtěná!