Pohled k domovu.

Vše se mi to k srdci tiskne

v květu, smíchu, zvuku,

kdo mi as v tom milém kraji

první podá ruku?

Kdo v mé oči zahledí se,

chmury slíbá s čela,

kdo se zeptá duše mojí,

proč se odmlčela?

Kéž bys ty mi v ústret vyšla,

kéž bys ty to byla,

zhaslá hvězdo mého žití,

moje matko milá!