POHLED

V té dálce věčna, kam zrak můj vidí,

z mé touhy vidím rodit se lidi.

Ti bohatí budou jak za dávných byli časů,

že poznali prací jen lásku, smrt a krásu.

Svou upracovanou rukou uchvátí ženu zblízka,

ji nakrmí chlebem a napojí douškem z prameniska,

jak jiných tisíce přes svých bílých domků práh

si vyvádět budou děti k mořím a po horách,

neb uprostřed zvířat a pod stromy sadu, kde ztlumen svit,

své děti naučí prohlédat a krásněji žít

a budou silní a krásní a palouk sytě zelený

je potěší více než argonautů rouna a prsteny.