Pohřební píseň bojarů.

By Augustin Eugen Mužík

Jenž vůlí boha jsi smrti ušel ve hrozný den,

ó krvavý Caři, buď našimi ústy pozdraven!

Ty kate, sekeru ostři a mohutnou ruku měj,

a havranům a supům za nás hojného masa dej!

Vlož v rakev mi zelený plášť a kopí a meč,

a ostruhy připni, jak šel bych ve slavnou seč.

Můj oř již touží po mně, se vzpíná, jdi, sluho můj,

a za pána naposled pohlaď jej a poceluj!

Pak hrob mi kopej osmi stop v širokou step,

a do něho obraz vlož svatý a sůl a chléb!

Ten hrob mi před vlky trním oblož kolkolem,

a daleko rozházej z něho rodnou, svatou zem!

Snad prsť tu roznese vítr v dálný, šírý svět,

a z hrudi mé vzroste krvavý volnosti květ.

Jenž vůlí boha jsi smrti ušel ve hrozný den,

ó krvavý Caři, buď našimi ústy pozdraven!