Pohrobky.

By Adolf Heyduk

Až někdy v hrob se utulím,

to jedno přání mám:

kéž země tak mně lehkou jest,

jak z jara květinám.

By klíčilo a vzešlo též,

co blažilo mou hruď,

a to, co mělo písní být,

můj Bože, kvítím vzbuď!