Pojď, drahá, lesík před mraky

By Gustav Dörfl

Pojď, drahá, lesík před mraky

nás ukryje, nás ukryje,

půjdeme kolem zřícenin –

vzduch teplý je, vzduch teplý je.

Kdyby snad tebe lekaly

ty černé zdi, ty černé zdi,

já každou zídku proměním

ve souhvězdí, ve souhvězdí.

A kdyby bouře stihala

tvé půvaby, tvé půvaby –

já bych tě přikryl srdcem svým,

až přešla by, až přešla by.