Pojď, drahá, lesík před mraky
By Gustav Dörfl
Pojď, drahá, lesík před mraky
nás ukryje, nás ukryje,
půjdeme kolem zřícenin –
vzduch teplý je, vzduch teplý je.
Kdyby snad tebe lekaly
ty černé zdi, ty černé zdi,
já každou zídku proměním
ve souhvězdí, ve souhvězdí.
A kdyby bouře stihala
tvé půvaby, tvé půvaby –
já bych tě přikryl srdcem svým,
až přešla by, až přešla by.