POJĎME VEN!

Tři sta houslí hraje, zpívá

pod okny, že už se stmívá,

že je plno lásky všade

pro mé divé srdce mladé:

Pojďme ven! Pojďme ven!

Tři sta houslí hraje, zpívá,

že se nám už rozednívá,

že je dost už síly všude

zapřít živobytí chudé:

Pojďme ven! Pojďme ven!

Jedněch hra zvlášť rozechvívá,

když se dní a když se stmívá –

mluví prostě, mluví temně –

že je ze mne, jenom ze mne –

Pojďme ven! Pojďme ven!

Jak se všechny rozepěly,

když mé slzy uviděly!

Z dobré pýchy víra malá

všechny brány zotvírala:

Pojďme ven! Pojďme ven!