Pokání Dalily.

Ji po orgii hlučné zpitou vínem

v střed Filištinští mezi sebe vzali,

v cymbálů vřesku na pochod se dali,

ji vedli s prsy nahými i klínem

za město, tam kde Simson točil mlýnem,

s ní táhli, zpívali a jen se smáli,

ji do vrat strčili a stranou stáli,

vše zříce, kryti tamarišku stínem.

Tam slepý kolos mlýnskou stoupu šlapal,

zdrán, polonahý nezachvěl se v trudu,

však náhle kolo ustálo v svém ruchu.

Co stalo se? On ducha zrakem chápal,

že zde ta nestoudná, zachvěl se v studu –

Škleb Filištinských však mu nevnik’ k uchu.