Poklad skrytý a drahá perla.

Člověk, našed poklad skrytý v poli

A, jakou má cenu, dobře věda,

Skrývá jej a pokoje si nedá,

Leč až pole to jest jeho rolí.

I jde a rád prodá, což měl koli,

A to pole koupí od souseda.

Člověk kupec s neunavnou snahou,

Chodě světem, vzácných perel hledá,

A když našel jednu perlu drahou,

Chce ji mít a pokoje si nedá,

Leč až perla ta jest perlou jeho.

I rád všecko prodá, což měl svého,

Perlu kupuje, by byla jeho.

A jako ta perla pěkná, drahá,

Jako poklad onen skrytý v poli:

Království jest moje, říše blahá.

Dojíti té říše kdož chceš koli,

Prodej, co máš – odřekni se všeho,

Cos rád míval, cos nazýval svého:

Všecko dej, by pak tvým bylo moje nebe,

By tvou byla moje pravda s dary všemi

Lásky mé a milosti, již na té zemi

A po věky věkův oblažujíc tebe.