POKOJ S NÁBYTKEM

Šli světem v mladém horování

zprvu – a pak již bez zájmu.

U starých vdov a mladých paní

své žití tráví v podnájmu.

Na stěně z oprýskaných rámů

lhostejné hledí obrazy.

Na skříni plno knih a krámů,

jak je tam ruka nahází.

Zvědavě po pokoji dívá

se řada zaprášených bot

z pod Iože, k lásky hrám jež zpívá

svůj rozladěný doprovod.

Vzdychati pohovka si zvykla.

A okno špatně zavírá.

Na chabých nohách stůl se viklá,

když ruka hlavu podpírá.

A duše pod okolí vlivem

ztrácejíc radost z požitku

usíná v stesku zádumčivém

chátrajícího nábytku.