POKUŠENÍ.

„Pojď se mnou na boulevardy! Zapadneš v tom zmatku

a zapomeneš směšné fráse pessimisty,

pojď poslechnout si večer Adu Colleyovu,

před dotěrností smutku, věr, tam budeš jistý.

Pojď se mnou na Montmartre. Cabarety planou,

a nevzpomeneš ani, že tě něco bolí,

až v těžkém víně shoří rozum pověrčivý,

a ke všemu pak vůle apathická svolí.

Na horkých ňadrech ženy roztaje tvůj smutek,

a půjde s tebou každá, věř mi, za cokoli,

jen absintem ji opij palčivým jak požár – – –“

„Ne – ona v snách zas přijde – utiší, co bolí –“