POLEDNÍ TICHO.

Jak lampa žhavý slunce žár svůj ssílá

na celý kraj, v něm zlatem klasy hoří,

nad záplavou jich rovnou jasu moři

se vlní vzduch. A zdá se, jak by víla

jdouc po polích a lukách rozhostila

to utišení po všem. Teď se tvoří

na modrém nebi beránky a noří

se v teplo sluneční skráň jejich bílá...

Pod rákosím proud řeky plyne mdlý,

na rudém květu motýl odpočívá,

had na kameni v slunci zatočen.

I ptáci v houštinách teď umlkli,

a horkem sálá pole, úhor, niva,

na mezi kdes Pan zemdlen padl v sen...