POLEDNÍ ZVON

By Emanuel Lešehrad

Již polední čas. V řídkém sítí

je u rybníka chatu zříti.

Zvon s kapličky slet v samet polí,

hlas jeho bloudí po okolí.

Je červen. Vzduch se vedrem třese.

Ni lístek olše nepohne se.

A v poledního slunce jase

kraj modlí se a usmívá se.