Polehoučku.

Stydlivě tu hlava drahá

uklonila se polehoučku,

modré oko vzhlédnout váhá,

srdce v mocném vzňato tluku, –

a já jen tu bílou ruku

tisknul zlehka, polehoučku.

U objetí mém se chvěla,

bránila mi polehoučku,

vzhlédla ke mně uzardělá, –

v modrém oku slza jasná!

Doba svatá, doba spasná –

když jsem líbal polehoučku.