Políbení.

Tvé políbení cítím na rtech plát –

a zraky moje náhle otevřeny:

má duše i svět kolem pln je změny,

zřím jinak vše, než zřel jsem tisíckrát.

Jak ráj by pokynul mně ztracený,

v němž chýlilo se ke mně mládí snivé

a tonulo vše v běli oslnivé.

Meč anděl k nohám sklonil plamenný...

Mých smutků pohoří se rumění,

čel jeho nová zoře dotekla se –

vzduch, steskem dusný, rosou svěží zase

a pln je bílých křídel šumění...