Políčka malá, sedláček chudý,

Políčka malá, sedláček chudý,

sotva už chytřej bude si vést –

Vydraný úvoz vede mu tudy

stranou od královských cest –

Křiky a smíchy, útlak a daně –

z toho se skoro nezmoudří nic.

Nežli můj děd, co oral ty stráně,

sotva já budu kdy víc.

Políčka malá – mezí jest mnoho,

mateří doušky plných a mát –

Bodláčí kdes? Však zobne i z toho

stehlíček pestrý si rád.

Bývá i smutno. V robotu naši

milých dvou očí nebeský hled

se břeven kříže vždycky se snáší

a ten mi nahradí svět.

Takto již k smrti doklepem taky.

Prozatím přece milo jest žít!

Nějaký klas a nějaké máky –

chcete si kytičku vzít?