POLOŽ RUKU NA MÉ ČELO!

Když vůkol mne se všecko nocí stmělo,

ó, polož bílou ruku na mé čelo!...

Mrak posupný kde předpovídal bouři,

tam oblouk duhy nad mou nivou vzplane –

kde smutná spáleniště stála v kouři,

tam v stínu korun bílá chata stane.

Kde písek pouště vítr jenom oral,

tam vějíře svých listů vznesou palmy –

a radostný se rozezvučí chorál,

kde smuteční jen naříkaly žalmy.

Stesk oči kde jen zdvihal pláčem rudé,

tam Štěstí vejde ve Tvém usmívání –

a celou duši moji plnit bude

jen vděčnost nesmírná k Tvé bílé dlani...

Když vůkol mne se všecko nocí stmělo,

ó, polož bílou ruku na mé čelo!...