Polskému národu.

Bratrský polský národe,

jenž s písní na rtech umíráš,

a hrot když bode srdce tvé,

jen svůj se modlíš otčenáš!

Ty zbožný polský národe,

jen jednu konej ještě ctnost,

pomiluj rodné bratry své

a jich slovanskou vzájemnost. –

Rozprchli jsme se synové,

když zemřel milý otec nám,

však žije ještě Sláva máť,

nešťastným dětem sirotám.

Zas sestupme se v rodinu

a po návyku slovanském

vzdělávejme zas vespolek

tu žírnou svojich otců zem.

A ty pak, polský národe,

nám budeš knězem domovým,

ochráníš bůžky otců nám

klíč maje k dveřím chrámovým.

O zbožný polský národe,

jen jednu konej ještě ctnost,

pomiluj rodné bratry své,

znej krásnou Slávskou!