Poměry.

Na všecko žití ve chvatu

my jednu máme záplatu

v cár bídy i v nach nádhery,

co chceme jen a kam se hnem,

na všecko řeknem chladným rtem:

Ty poměry, ach poměry!

Jde život dál, je lad i řád,

kdo stojí, stojí, pad’, kdo pad’,

vše snů a dum jsou příšery;

jen tiskneme se k druhu druh,

při číši šeptnem sobě v sluch:

Ty poměry, ach poměry!

Však servati je v jeden ráz,

té síly nemá nikdo z nás

ni v sebe, v jiné důvěry,

a smrt až všecko utiší,

ať na rakev nám napíší:

Ty poměry, ach poměry!