POMLÁZKA

By Jaroslav Kvapil

Na nebi smejčili, kupte si sněženky!

Pánbůh je staroch, odbyl nás veteší,

měla jsem spůlnoci ošklivé myšlenky –

ach kdo mě ošatí, ach kdo mě potěší?

Panenství moje ztratilo se někam,

to bude, chlapče, hubená pomlázka,

ani se nedívej, z čeho se svlékám –

ach kdo mě nasytí, ach kdo mě polaská?

Vy že jste chtěli dělat revoluci...?

Proč jste mě, táto, vyhnali z domova!

Na rohu stojím, vemte si mě, kluci –

ach kdo mě ubije, ach kdo mě pochová?