Pomlouvačům a pomlouvačkám.

Kdo pomluvami bratry soužíš,

sám sobě dobře neposloužíš;

jen dále tak a brzo zvíš,

že duchu zlému otročíš;

on v říši své Tě uvítá

a zločiny Tvé spočítá:

Tys hříšně všechno promařil,

čím Bůh Tvou duši obdařil,

čím víc Tvých lží a pomluv jest,

tím horší bude věčný trest.

Ó zmoudři, svědomí své zpytuj,

vždyť milosrdný jest Pán Bůh;

hned odvolej a hříchů lituj,

a svátostně smaž hrozný dluh –

pak jazyk svůj měj v stráži tužší,

buď ku bližnímu spravedliv,

tak zachováš si pro ráj duši,

a budeš v Bohu věčně živ.