POMNĚNKY. (3.)

By Karel Sabina

Ve rdění růžném tvé jsem líce zříval,

Tvým dechem zdál se být večerní jih,

Ve zvuku harfy tvůj mi hlas zazníval,

A v žalostném slavíků klokotání,

V plynoucích zvonů dálných nápěvích

Mně obraz tvůj před duši se stavíval. –

Květ růžový se v jaru ještě rdí,

Jih večerní milostně jej chladí,

Etherské zvonů plyne horování,

Má harfa zní, a slavík ještě zpívá –

Tvůj obraz jen se v temnosti ukrývá!