POMNĚNKY.

Jak naděje ve věků tmách,

jak v kalichu vám vůně spíte. –

Ó ticho, jděte po špičkách,

ó ticho, ať jich nevzbudíte.

Ó ticho, ticho, ticho jen,

i pod nimi kdos dole spí mi,

spí uhýčkán a ukojen

jich písněmi tak blouznivými.

A šeptem jich... Ó hleďte, zas

teď uklonily svoje hlavy, –

byl naděje to sladký hlas

či lítosti pláč usedavý?