Pomník Indiánův.

Vykopal mu hrob

vedle jezera,

jenom dvé divokých očí

svítí do šera.

Do hrobu mu dán

zkrvavený mlat,

aby věděl, kdo ho zabil,

že už také pad.

Nade hrobem mu

oheň rozdělán,

ať posvítí na cestu si

v duchů mhavý stán.

S klády ale vrah

sval se do řeky,

tmou lákejte bludičky jej

z cesty na věky.

Na hrob bratře dám

borový ti kmen,

aby běloch nezhanobil

zítra již tvůj sen.

A přec tkne-li kdy

sekera se jej,

ruku tu hned první ranou

vývrať pochovej.

A kdo rozdělá

doma ohně si,

z uhlů žhavých ať mu rudoch

děti poděsí.

A kdo v stěžeň jej

lodi uchopí,

v tiché noci, vše když dřímá,

loď ať potopí.

A kdož urobí

mrtvému z něj stan,

ať mu ani v hrobě nedá

pokoj Indian.