Pomsta gnomů. (IX.)

„Ach, pane, pane!“ – „Nu tak, u sta hromů,

již, chlape, mluv!“ – „Tam dole v stínu stromů...“

A Sibo hodil po něm plnou číš:

„Nu, co se děje?“ – „Smilování, pane,

však dějí se tam věci neslýchané,

leč jděte sám a přesvědčte se již!

Zas rohu zvuk! Či, pane, neslyšíte?

Sám roh můj zazněl, jděte, uvidíte,

ó jistě v pekla moc jsme propadli!“ –

„Tys opilý snad!“ zařval Sibo s křikem,

ze síně vyběh’, prolít chodby mžikem,

a k věže spěchal zábradlí.