Pomsta gnomů. (X.)

Zřel dolů – mnul si v podivení oči.

Zda sní či bdí? Co v pláni oko zočí,

to podivných je tvorů velký dav;

co bájila mu jeho chůva kdysi,

vše v pestré směsi teď se tady mísí,

ó jaká tíseň trpasličích hlav!

Těm šedý, dlouhý vous až k pasu splývá,

plášť z nachu záda hrbatá jim skrývá,

ve vlasech jejich drahokamů jas;

těm na bedrách se houpou křídla muší

a motýlí, těm dlouhé visí uši

až po stříbrný z perel pás.